Psychická podpora

Psychická pomoc začíná už v nemocnici. Díky spolupráci s nemocničními pracovišti dostává nově amputovaný člověk informaci o Nadaci Huberta Trýsky a možnost se nám kdykoliv ozvat.

Po telefonické domluvě za klientem přijedu osobně, pokud si to přeje. Osobní setkání považuji za velmi důležité, ale pomoc může probíhat také telefonicky nebo online.

Při prvním setkání není nejdůležitější dávat rady. Nejdříve naslouchám. Zajímá mě, kde se člověk právě nachází, jak svou situaci zvládá, co prožívá a co potřebuje. Dostává prostor říct všechno, co se stalo, co ho bolí, čeho se bojí nebo čemu zatím vůbec nerozumí.

Pokud potřebuje plakat, je to v pořádku. Pokud přijde vztek, strach, bezmoc nebo bolest, i to je v pořádku. Sám jsem tím prošel a vím, že všechny tyto emoce patří k cestě, na které se člověk postupně učí přijmout skutečnost nehody a všechno, co s sebou přinesla.

Když přijdou otázky, sdílím vlastní zkušenost. Jak jsem první dny a týdny zvládal já, co mi pomohlo, čeho jsem se bál a jaké kroky přišly později. Neříkám člověku, jak má svou situaci prožívat. Jdu kus cesty vedle něj.

Když je na to připravený, začínáme řešit i praktické věci: co bude následovat, jaká vyšetření ho čekají, rehabilitace, možnosti protézy, jednání s úřady nebo další kroky návratu do běžného života.

Při setkání je pro mě nejdůležitější, aby člověk věděl jednu věc: není na to sám.

Vyměníme si telefonní čísla a zůstáváme v kontaktu. Každý nový klient se pro nás stává součástí naší nadace a komunity lidí, kteří podobnou zkušeností prošli. Jsme ve spojení podle jeho potřeb. Někdo potřebuje jedno setkání, jiný několik návštěv, další se ozve po několika týdnech. Tempo a rozsah podpory si určuje každý sám.

Velmi dobře vím, jakou sílu může mít setkání s člověkem, který podobnou cestu už prošel. Po své vlastní nehodě za mnou v nemocnici v Německu přišla žena, která před čtyřiceti lety přišla při nehodě o ruku a nohu. Dodnes si pamatuji, co pro mě její návštěva znamenala. Najednou přede mnou nestál lékař ani terapeut, ale člověk, který věděl, o čem mluvím.

A když po setkání odcházím a vidím na tváři člověka alespoň malý úsměv a vědomí, že na svou cestu nezůstal sám, přesně v tom vidím jeden z hlavních smyslů Nadace Huberta Trýsky.

Právě tuto zkušenost dnes předáváme v nadaci dál.

Hubert Trýska, zakladatel nadace · Přečtěte si Hubertův příběh

Nemusíte na to být sami

Ozvěte se nám nezávazně – telefonicky, e-mailem nebo přes formulář. Společně najdeme, co vám teď může pomoci nejvíc.